Porodní scéna plná násilí. Seriál Rod draka ukazuje ženský úděl jako neustálé nebezpečí a utrpení
Pilotní epizoda seriálu Rod draka okamžitě po své premiéře vyvolala vášnivé debaty. Důvodem nejsou drahé kostýmy ani speciální efekty, ale zobrazení porodu. Násilný císařský řez ve velmi explicitních záběrech podle tvůrců odkazuje na hrůzy středověku, kdy byly ženy v neustálém nebezpečí. Co ale tyto scény vypovídají o současném porodnictví?
Když se před jedenácti lety na televizních obrazovkách po celém světě poprvé objevil dnes již kultovní seriál stanice HBO Hra o trůny, sliboval tak trochu jinou fantasy podívanou. Diváci, kteří nebyli obeznámeni s knižní předlohou spisovatele George R. R. Martina, brzy poznali, v čem přesně její odlišnost tkví. Místo tradičního souboje dobra se zlem se totiž košatý příběh zaměřil především na osudy řady morálně šedých postav. Jednou z neodmyslitelných charakteristik Martinova světa se stala také všudypřítomná brutalita a naturalistické vykreslení sexuality: seriál zobrazoval sekání hlav, nahotu i znásilnění.
V podobném duchu jako Hra o trůny se zatím nese její dlouho očekávaný prequel s názvem Rod draka, který měl premiéru 22. srpna. Seriál hned zkraje mnohé diváky a divačky šokoval více, než se to kdy podařilo jeho předchůdci. Královna Aemma (Sian Brooke) v něm zažívá obtížný porod, který vede do bodu, kdy je třeba rozhodnout – buď přežije matka, nebo dítě. Následuje císařský řez při plném vědomí, k němuž dává svolení pouze panovník – manžel –, nikoliv rodička samotná. Kamera se přitom neúprosně soustředí na celou proceduru, která skončí tragicky, královninou smrtí. Záběry otevřeného těhotenského břicha a zkrvavené postele se mísí s křikem a jsou proloženy soubojem s meči, který podle tvůrců odkazuje na „paralelu mezi ženským a mužským údělem“.
Britský režisér a producent Miguel Sapochnik po odvysílání kontroverzní epizody připomněl brutalitu středověku, kterým se řada fantasy počinů (Rod draka nevyjímaje) inspiruje. „Byl to zajímavý způsob, jak prozkoumat fakt, že pro středověkou ženu byl porod násilím,“ řekl časopisu The Hollywood Reporter. Scénu údajně konzultoval s řadou žen a soustředil se na to, aby působila realisticky, nikoliv groteskně.
Matky byly ve středověku chráněny
Jak skutečné jsou ale naše představy o příkořích, která musela vydržet středověká žena? Fascinace sexistickými aspekty dějin se zdá jako samozřejmý způsob, jak se uklidnit myšlenkou, že „svět býval horší“. Podle odborníků je ale pravda podstatně složitější. Stejně jako se na královských dvorech lidé bezuzdně neoddávali sexuálním hrátkám (jak nám často podsouvají historické romány či filmy), ani osudy žen nebyly protkané pouze hrozivým zacházením, které jsme v jednadvacátém století údajně úspěšně překonali.
„Představa, že by se císařský řez udál tímhle způsobem, je zatížená medievalismem (studium středověku, ale i představy o středověkých hodnotách, pozn. red.). Je to víra, že tehdejší patriarchát musel nutně mít stejné nebo horší parametry než ten současný – takže pokud nám dnes záleží více na plodu než na matce, stejně to bylo i tehdy. Vůbec to tak není. Středověká společnost matky velmi ochraňovala,“ vysvětlila pro časopis Slate historička Sara McDougall z Městské univerzity v New Yorku.
O císařském řezu na žijících ženách podle ní v pramenech prakticky nemáme zmínky. Situace, kdy bylo nutné při porodu vybírat mezi životem ženy a novorozence, popisuje ve svých textech filozof a teolog Tomáš Akvinský: je podle něj „lepší, aby dítě bylo usmrcené, než aby jeho matka také zemřela“. Za pomýlenou považuje McDougall představu, že by se otec dítěte porodu vůbec zúčastnil, přestože existovaly výjimky.
Omezování práv a násilí na ženách
Důvody, proč detailní scéna z Rodu draka v současnosti natolik rezonuje (terčem kritiky se stalo například to, že jí nepředcházelo žádné varování), jsou tak možná nanejvýš aktuální. Zejména ve Spojených státech, které se ještě vzpamatovávají ze zvrácení rozsudku Roe vs. Wade, slouží jako vtíravá připomínka toho, jak může vypadat potlačení ženských reprodukčních práv v praxi. Ani v kontextu Polska a tamního zpřísnění přístupu k interrupcím se zážitek královny Aemmy nezdá být pouhou fikcí.
Připočtěme k tomu fascinaci násilím na mladých ženách, která je například v hororovém žánru považována za téměř automatickou, a získáme prostředí, do něhož je pro Rod draka více než jednoduché provokativně vstoupit a navázat na současné debaty o autonomii ženského těla.
