Bizarní nařčení z pojídání lidských těl, ale také sexuální násilí na pozadí generačního traumatu. To jsou témata, jimiž se zabývá třídílný seriál House of Hammer. Projekt se točí okolo amerického herce Armieho Hammera a slibuje detailní pohled na kontroverze, které předloni zastavily jeho úspěšnou kariéru. Současný fenomén dokumentů o zneužívání ze strany celebrit ale problematiku může spíše rozmělňovat, než aby potvrdil její závažnost.
V lednu roku 2021 to vypadalo jako typická hollywoodská senzace. Na anonymním instagramovém účtu se začaly objevovat sexuálně laděné zprávy, údajně pocházející od herecké hvězdy Armieho Hammera, známé především z romantického snímku Dej mi své jméno (2017). Na zásahu do soukromí americké celebrity by samo o sobě nebylo nic převratného. Pozornost fanoušků a médií přilákal hlavně nečekaný obsah zpráv. „Můžu ti uříznout prst u nohy a nosit ho v kapse, abych mohl mít kousek tebe navždycky ve svém vlastnictví?“ ptá se Hammer jedné ze svých partnerek. „Jsem na sto procent kanibal,“ stojí v další konverzaci.
Z původní šuškandy, která se zdála být pouhým zneužitím hercova osobního života, se ale brzy vyvinulo něco víc. Losangeleská policie na jaře 2021 potvrdila, že zahájila v souvislosti s Hammerem vyšetřování možného znásilnění, které podle nejnovějších zpráv dosud probíhá. Obětí měla být dívka jménem Effie, které patřil zmiňovaný profil na Instagramu. O tom, že v Hammerově případě nešlo pouze o atypické konsenzuální hrátky, ale také o sexuální a psychický nátlak, se brzy rozpovídaly další ženy. S umělcem se následně rozloučil jeho agent i režiséři připravovaných projektů, v nichž se měl objevit.
Nový seriál House of Hammer, který uvádí kanál Discovery+, se zaměřuje nejen na nařčení vůči Hammerovi, ale také na jeho rodinnou historii – Hammerův pradědeček byl vlivným podnikatelem a zakladatelem ropné společnosti Occidental Petroleum. V dokumentu promlouvají dvě z bývalých hercových partnerek Courtney Vucekovich a Julie Morrison. Jejich svědectví doplňují komentáře hercovy tety a koproducentky filmu Casey Layne Hammer, která kauzu připisuje toxickému rodinnému prostředí, v němž má Armie představovat pouze střípek větší mozaiky násilností trvajících po generace.
Dokument koncepčně zapadá do vlny obdobných sérií, které na obrazovky vynesla vlna zájmu o hnutí MeToo. Známým příkladem je třídílný seriál z roku 2019 s názvem R. Kelly a jeho oběti, jehož předmětem jsou zločiny odsouzeného zpěváka a skladatele, který svůj společenský status přetavil v systematické zneužívání mladých žen. V témže roce vyšel také film Leaving Neverland, který znovu otevíral kauzy zesnulého popového krále Michaela Jacksona. Stejný formát opětovně dostal do popředí také chování Marilyna Mansona v sérii Jako Fénix z popela, kde zpěvákova bývalá partnerka, herečka Evan Rachel Wood, vypráví o jejich toxickém vztahu. Pohled herečky Mii Farrow v kauze zneužívání, kterého se měl dopustit Woody Allen, pak přináší série Allen vs. Farrow.
V době rostoucí fascinace skutečnými kriminálními příběhy, které s oblibou hltají především podcastoví fanoušci, se nabízí otázka, nakolik televizní dramatizace případů sexuálního násilí v Hollywoodu pomáhá dobré věci – totiž prošetření faktů a následnému vyvození odpovědnosti. Jejich tvůrci nutně balancují na hraně důvěryhodnosti a senzace, jejich cílem je přitáhnout pozornost a vydělat. Trailer k House of Hammer napovídá, že seriál o rodu Hammerů dramatickými atributy nešetří: hudba, práce s kamerou a použité ilustrační záběry připomínají něco mezi hororem a reality show.
Za sporné lze považovat také zacházení s protagonisty dokumentů. Výsledné dílo se totiž i při nejlepších úmyslech nutně řídí potřebou předložit divákovi celistvý a atraktivní příběh. Tím ale vzniká prostor pro další viktimizaci. Nakolik jsou filmy ve skutečnosti medvědí službou obětem, se řešilo v souvislosti s Leaving Neverland – režisér Dan Reed totiž vynechal některé aspekty vztahu Wadea Robsona a Jamese Safechucka, které měl během chlapeckých let Michael Jackson zneužívat na svém ranči, ke slavnému zpěvákovi. Později se jich ujala americká média a výsledkem tak paradoxně bylo spíše rozostření faktů ohledně Jacksonovy viny či neviny než katarze pro rodiny z jeho okolí.
Ať už jsou tedy záměry filmařů jakékoliv, za přínos dokumentů mapujících odvrácenou tvář bohatých a slavných by mělo být považováno především otevření tabuizovaných témat, nikoliv poskytnutí jasného verdiktu. Tuto roli má House of Hammer potenciál splnit. Dále nezbývá jen doufat, že stranou velké publicity případu nakonec největší práci odvede policejní pátrání.