„Jako když vám jedno dítě odejde ze života.“ Upřímné příběhy rodičů, jejichž děti jsou trans*

S dětskou zdravotní sestrou Barborou a jejím synem Márou se potkáváme v jedné pražské restauraci. Márovi je jedenáct let, nejvíc ho baví dramatický kroužek a hodiny stepu. Odmalička si hrál hlavně s autíčky a volný čas trávil v klučičí partě. A to i v době, kdy ještě nosil dívčí jméno. „Když mu byly tři roky, měli ve školce karneval. Koupila jsem krásné princeznovské šatičky a nastrojila ho. Odpoledne mi paní učitelka řekla, že to s tou princeznou nebyl dobrý nápad, protože celý den chodí s tím, že je hasič,“ směje se dnes při vzpomínce Barbora.