přečtěte si novou knihu Chci se ti podívat do očí

Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak

S novým školním rokem přicházejí i novinky pro školáky i pro rodiče. Tou špatnou zprávou je, že by mělo být méně asistentů pedagoga, tou dobrou jsou naopak posuny ve vnímání učiva od biflování k samostatnosti. Stále více dětí se už například nebude v hodinách informatiky učit popisovat části počítače, místo toho ale logicky myslet. Naopak jiné změny běží spíše v pozadí. 

Na ministerstvu školství probíhají změny v tom, co by se měly děti ve škole vůbec učit.Foto: Kateřina Lánská

Nová informatika se rozšiřuje do škol 

Více dětí se od září začne učit informatiku novým způsobem. Už před rokem „novou informatiku” zavedlo přes 800 škol, od září se připojí další. Žáci už se tak neučí pouze změnit styl nadpisů ve Wordu, pracovat s myší nebo tvořit excelovské tabulky. „Jde o to se naučit logicky přemýšlet. V podstatě jde o posun od uživatele k tvůrci,” říká učitel informatiky Jan Coufal ze základní školy U školek v Litomyšli. Digitální kompetence by se navíc měly objevit i v jiných předmětech, a to od matematiky až po přírodopis.

Děti se nebudou už tolik učit nazpaměť

Na ministerstvu školství probíhají změny v tom, co by se měly děti ve škole vůbec učit. Zkráceně a jednoduše – už by se neměly učit tolik věcí nazpaměť, ale měly by se rozvíjet v oblasti kompetencí a základních gramotností. Kompetence jsou například komunikativní, digitální či sociální. Gramotnost si můžeme představit jako dovednost použít konkrétní znalost v praxi. Tedy například čtenářská gramotnost znamená schopnost porozumět textu, schopnost ho interpretovat či formulovat vlastní názor k jeho obsahu. Součástí učiva by nově měl být i wellbeing. Co to je a jak se to ve školách dá učit, si můžete přečíst ZDE

Asistentů pedagoga bude méně

Ministerstvo školství připravuje změnu ve financování asistentů pedagoga, kterých je dnes podle údajů ministerstva školství celkem asi 30 tisíc. Každá škola by nově měla mít v týmu určitý počet asistentů pedagoga, kteří budou ve výuce využíváni podle aktuálních potřeb dětí. Kritériem je například počet žáků. Dodnes systém asistenty pedagoga přiděloval ke konkrétním dětem, které to potřebovaly. V praxi to bude znamenat, že asistentů pedagoga bude méně a doplatí na to především menší školy. „Starám se o jednoho chlapce s ADHD, má problém se začleněním do kolektivu. Učíme ho, jak uznat perspektivu ostatních, jak si nevynucovat objetí, když ho druhá strana nechce. Balancujeme mezi naplněním jeho potřeb a nastavením zdravých hranic,” popisuje svůj úkol asistentka pedagoga Viktoryia Markautsova, která působí na Základní škole Solidarita v Praze. Jak vypadá běžný pracovní den asistenta pedagoga si přečtěte ZDE. 

Desetitisíce ukrajinských dětí míří do škol 

Do českých škol v září nastoupí děti ukrajinských uprchlíků. Podle posledních dat agentury PAQ Research by jich v mateřských i základních školách mělo být celkem 45 tisíc. Nicméně to nejsou všichni, kdo v Česku pobývají, podle aktuálních odhadů je tu celkem 50–60 tisíc dětí ve věku 7–15 let. Pro srovnání, v červnu bylo v českých školkách a školách celkem 32 tisíc dětí z Ukrajiny. Na jaře někteří ukrajinští žáci buď chodili do běžných tříd, nebo se účastnili adaptačního programu ve speciálních ukrajinských třídách. Jednu takovou třídu otevřela i základní škola v Klecanech. Jak tam výuka vypadala, si můžete přečíst ZDE. 

Ukrajinští středoškoláci propadli systémem

Ukrajinští středoškoláci mají na rozdíl od menších školáků větší problém s integrací do českého školství. „Na střední školy se dostalo jen velmi málo mladých Ukrajinců a většině ukrajinských teenagerů hrozí, že vypadnou ze vzdělávacího systému,” upozorňuje programový ředitel společnosti EDUin Miroslav Hřebecký. Podle zjištění PAQ Research se navíc jedna pětina Ukrajinců neúčastní ani žádné online výuky. Otázkou zůstává, zda a jak české školství dokáže tyto studenty integrovat. Jednou komplikací je, že na Ukrajině trvá základní školní docházka jedenáct let, a je těžké oba systémy sladit. Žáky ve věku posledních dvou ročníků nelze na rozdíl od Ukrajiny automaticky přihlásit do školy. A tím se dostáváme k dalšímu bolavému místu – k přijímacím zkouškám na střední školy, které jsou v Česku pro žáky s odlišným cizím jazykem dlouhodobě nepřekonatelnou hranicí. „Je to škoda, Česko nevyužívá potenciál těchto mladých lidí. Jiná země investovala do jejich vzdělání, teď by stačilo už jen trochu. Ukrajina má například skvělé sportovce nebo programátory,” říká učitel informatiky a matematiky na Základní škole Lyčkovo náměstí Valerij Prymak. Více o přijímacích zkouškách si můžete přečíst ZDE.  

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Popup se zavře za 8s