Podmínka za znásilnění nezletilé Aničky platí. „Ústavní soud selhal, zvolil zbabělý přístup,“ říká advokátka Hořejší
Dva roky ji i pětkrát týdně znásilňoval a vydíral nevlastní otec. Podle soudce ale neměla žádné psychické následky, přestože se později pokusila o sebevraždu. Trest pro pachatele? Podmínka. Případ dívky z Vyškovska loni vyvolal obrovské kontroverze. Ve středu o něm rozhodoval Ústavní soud, který mohl rozsudek zrušit – a proměnit tak postavení obětí sexuálního násilí. K tomu ale nedošlo. Soud sice uznal, že došlo k poškození práv dívky, podmínka pro otčíma ale platí. „Ústavní soud měl jedinečnou příležitost zajistit bezpečné postavení obětí, udělal ale krok zpět,“ říká v rozhovoru pro web Heroine.cz expertka na práva žen, advokátka Adéla Hořejší.
Ústavní soud ve středu ráno zveřejnil rozsudek v případu dívky z Vyškovska známé jako Anička. Aničku coby nezletilou její otčím dva roky opakovaně znásilňoval a vydíral intimními záběry, které pořídil, od Krajského soudu v Brně ale odešel s podmínkou. Ústavní soud nyní konstatoval, že krajský soud v čele se soudcem Miroslavem Novákem porušil práva oběti, když otčímovi za znásilňování uložil podmínku. Verdikt ale nezrušil. Jak si rozhodnutí ústavních soudců a soudkyň vysvětlujete?
Ústavní soud selhal. Zapomněl, že by měl být soudem, který má rušit to, co je špatné. Jeho argumentace je nelogická a rozporná s jeho vlastními názory i judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.
Věci se v podstatě vyhnul, zvolil zbabělý přístup. Vlastně jen řekl, že Krajský soud porušil procesní rozměr řízení, o snížení trestu rozhodl v rozporu s důkazy. A konstatoval, že už jen za toto sdělení Ústavního soudu by měla být oběť znásilnění vděčná a že je to pro ni ochrana. Ústavní soud má tedy ve svém sebepojetí téměř až náboženskou důležitost.
Foto: Shutterstock
Jádrem Aniččiny stížnosti ale byl útok na nedotknutelnost, důstojnost oběti znásilnění, ze kterého si nese závažné následky. Krajský soud oběť ponižoval, udělal z ní spoluvinici svého vlastního znásilnění a rovněž bagatelizoval její utrpení. Snížení trestu je jen jedním z projevů. Ústavní soud se tomu nevěnoval, odpověděl úhybně a namítané porušení základních práv neřešil. Je to nepoctivé: pokud ze stížnostními důvody nesouhlasí, je to legitimní, má ale povinnost vysvětlit proč, ne se schovat.
Ústavní soud nad to oběti znásilnění vyčetl, že nenapadla i odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu, které bylo učiněno z podnětu ministra spravedlnosti, a proto se některými jejím argumenty nebude zabývat. To je procesní podraz Ústavního soudu, judikatura oběti tuto možnost nedává. Jako by toho na ni nebylo málo.
Jsem naopak vděčná čtyřem disentujícím soudkyním (disent je odlišné stanovisko k projednávanému případu, které může člen či členka Ústavního soudu zaujmout, pozn. red.) a předsedovi Ústavního soudu, kteří s postojem většiny vyjádřili nesouhlasné stanovisko a nasvítili jednoznačně jeho problematické body. Je do budoucna nadějné, že na Ústavním soudu existuje relevantní, byť ne většinový, názor, který práva jednotlivce chrání a rozumí zranitelnosti obětí znásilnění. To, že tento názor reprezentuje většina ústavních soudkyň, může být samozřejmě náhoda.
Co tedy středeční rozsudek znamená konkrétně pro Aničku, ale také pro oběti sexuálního násilí obecně? Očekávaný verdikt měl potenciál změnit postavení obětí znásilnění obecně, k tomu nicméně zjevně nedošlo...
Anička teď může žádat odškodnění od státu, to je ale zoufale nedostatečné. Její traumatizující průchod trestním řízením zůstal nepojmenován a její ponižování bylo zakryto lidsky a právně neudržitelnými akademickými deklaracemi. Bude to mít i vliv na budoucí oběti znásilnění. Ústavní soud měl jedinečnou příležitost zajistit bezpečné postavení obětí, udělal ale krok zpět.
Připomeňme, jak se případ Aničky vyvíjel. V lednu loňského roku byl v případu Aničky zveřejněn rozsudek Krajského soudu v Brně. Verdikt vyvolal ze strany veřejnosti velkou vlnu nesouhlasu a protesty. Jak soud v čele se soudcem Miroslavem Novákem tehdy rozhodl a jak rozhodnutí zdůvodnil?
Odvolací soud zrušil výrok nalézacího soudu o trestu ve věznici s ostrahou pro otčíma. Nahradil ho podmínkou. O konání soudu přitom nevyrozuměl Aničku, ani jejího zmocněnce. Odůvodnění mělo dvě odlišné verze, ústní a písemnou: v ústním odůvodnění soud řekl, že pachatel nebyl dosud v oblasti sexuálního násilí trestán a že jeho jednání nemělo na Aničku „zásadní negativní dopad“. O duševních potížích hovořil v minulém čase, s tím, že měly být jen mírné (dívka podle serveru Seznam Zprávy od května 2023 pobývala na psychiatrickém oddělení a několikrát se pokusila o sebevraždu, pozn. red.).
Poté se rozsudek dostal do médií, veřejnost ho velmi kritizovala. Soudce Miroslav Novák pak písemné odůvodnění doplnil o argument, že důvodem snížení trestu je, že Anička intimní kontakt s pachatelem sama iniciovala. Dodal, že obžalovaný není agresivní, jeho dosavadní život je bezproblémový a že je živitelem rodiny. Tento rozsudek pak soud zveřejnil. Zřejmě proto, aby zdůraznil svůj závěr, že nezletilá dívka své znásilňování vyvolávala.
V přípravném řízení a řízení před soudem prvního stupně vyplynuly jiné věci: především opakované znásilňování, a to i několikrát týdně po dobu trvající dva a půl roku. Pachatel dívku opakovaně při souloži nahrával a získanými snímky a videi ji vydíral, aby s ním dál proti své vůli souložila. V jednom případě dokonce výhrůžky splnil a snímky zaslal její přítelkyni. Jednou také čekal před školou a před jejími spolužačkami ji nadával a vyhrožoval právě zmiňovanými fotografiemi. Důvodem byl zájem pachatele o sex s nezletilou nevlastní dcerou.
