I rodiče mají v ruce klíč ke zlepšení školy. Přinášíme tipy, jak na to

Materiál na tvoření či do výuky

Obvyklejší je to v mateřských školách a přípravných třídách, ale i na nižším stupni děti při hodinách hodně tvoří. Ve firmách bývají věci, které se už nevyužijí, ale děti by je uvítaly. „Jeden čas jsme používali samolepková kolečka. Vyjímali jsme je z listu A4 a zůstal tak vyloupaný list. I když věci neradi vyhazujeme a hledáme pro ně využití, v tomto případě nás vůbec nic nenapadlo. Ve škole ale nalepili ten pozůstatek samolepek na barevný list, takže získali barevná ohraničená kolečka na výrobu semaforu. Takové kreativní řešení jsme nečekali, pro nás to byl odpad,“ říká Markéta, maminka sedmileté holčičky. A fantazii se meze nekladou. Kreativní pedagogové využijí třeba také zbytky vln, ruličky od toaletního papíru nebo obaly od kindervajíček – o papírech z kanceláří, které jsou popsané pouze z jedné strany, ani nemluvě. 

Doprovod na výlet

Nepořádá škola žádné výlety? Možná je za tím strach, jak uhlídat takové množství dětí v terénu. Mnohdy se stačí domluvit s pár rodiči a nabídnout učitelce, že vyrazíte s nimi. Ať už se jedná o návštěvu veletrhu, muzea, nebo třeba veřejného bruslení. 

Představení zajímavého zaměstnání

Každý z nás je něčím výjimečný. Není jednodušší způsob, jak to ukázat, než přijít vyprávět o své práci nebo koníčku. Učitelé obvykle podobné nabídky rádi přijmou, a to na všech stupních. A je jedno, jestli někdo napsal pohádkovou knihu a přijde z ní přečíst kapitolu do první třídy nebo jestli bude deváťákům vyprávět o tom, co obnáší práce spisovatele. Stejně tak může záchranář či lékař ukázat základy první pomoci před druháky nebo naučit správnou masáž srdce sedmáky. Především v nižších třídách neexistuje povolání, o které by se děti nezajímaly a které by učitelé nedokázali využít k výuce. Například v programu Den pro školu se každý může stát dobrovolníkem a navštěvovat i další školy.

Pojďte se družit

Na některých školách jsou aktivní rodičovské spolky. Tvoří je rodiče dětí, kteří se chtějí na dění kolem školy podílet. Mohou být napojené na vedení školy, nebo mohou fungovat samostatně. Například na pražské Základní škole Chodov vytvořili rodiče školáků organizaci Rodiče společně a pomáhají například ukrajinským dětem a jejich rodičům začlenit se do školy. „Nabízíme zprostředkování informací o organizaci výuky, o možnostech školních a zájmových aktivit dětí, nastavení vztahů s učiteli, pomoc s vyplňováním formulářů, s nákupem školních pomůcek či při výběru obědů,“ píší na svém webu. Průvodkyně škol v projektu Eduzměna Eliška Pácaltová rodiče motivuje, aby se do dění školy zapojovali: „Stačí malý krok, nejsou potřeba žádné megaakce. Se svou školou mohou například vymyslet konkrétní projekt a získat na něj peníze prostřednictvím minigrantů.”

Formality stranou

Jestli mají rodiče pocit, že vázne komunikace se školou, může prolomit ledy neformální setkání. Zahradní slavnost, den dětí s různými úkoly nebo například jarmark. V uvolněné atmosféře se vedou rozhovory lépe než v ředitelně či na chodbě školy. Takové setkání nemusí organizovat jen škola, ale také spolek rodičů – ideálně po dohodě s vedením školy. Průzkum ministerstva školství a Učitele naživo ukazuje, že čím více rodiče komunikovali se školou, tím rostla jejich spokojenost. „A spokojenost rodičů je zásadní také k tomu, aby byly spokojené ve škole i jejich děti. Aby rodiče dokázali podpořit děti třeba k respektu k učiteli, potřebují chápat, co se ve škole děje. A to bez komunikace nepůjde,” upozorňuje Jana Neumajerová, která působí jako lektorka Unie rodičů a místopředsedkyně spolku rodičů na pražské Základní škole Na Beránku.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.