Přemýšlivé, zvláštní, velmi nadané děti ve třídě, to není jen tak. Ředitel školy o tom, jak s nimi pracují

Máte pověst školy, která umí pracovat s nadanými, přemýšlivými žáky, čímž se nemyslí běžné chytré děti, ale extrémně hloubavé děti, které mají někdy velmi specifické projevy i vzdělávací potřeby.  Jak to u vás vzniklo?

Program asi před patnácti lety iniciovala jedna paní učitelka z prvního stupně a postupně se stal automatickou součástí individuální péče o žáky. Časem nás začali vyhledávat i rodiče z jiných částí Prahy. Spádová oblast nám školu naplňuje tak ze šedesáti procent, asi dvacet procent našich žáků není z Prahy 11. Podle rozhodnutí Rady Městské části Prahy 11 ale nyní máme povinnost přijímat pouze žáky s bydlištěm na Praze 11. Počet děti s diagnostikovaným nadáním odjinud se u nás proto v poslední době snižuje. Což nás mrzí, rádi bychom naši zkušenost a dobrou praxi nabídli i rodinám z jiných městských částí. Řešení bych viděl ve finančním vyrovnání na úrovni jednotlivých radnic a zřizovatelů. Práce s těmito žáky je sice náročná, ale na druhou stranu jejich úspěchy v matematických, logických či jazykových soutěžích naše učitele velmi těší. Jsou pro ně potvrzením, že se nesnažili zbytečně.

Můžete na základě vaší zkušenosti nějak rámcově popsat projevy těchto mimořádných dětí ve škole?

Projevují se často velmi odlišně od svých vrstevníků.  Projevy to bývají velmi různé. Jsou bystřejší a zvídavější než ostatní. Jejich vědomosti a dovednosti jsou spojeny se silnou vnitřní motivací se učit. Mají velký hlad po vědění a rodiče jim musí neustále zprostředkovávat nové a nové podněty. Po nástupu školní docházky se tyto děti mohou stát problémovými žáky. Většinu toho, s čím se jiní žáci ve škole teprve seznamují, ony znají dopředu anebo jsou s prací mnohem dříve hotovy. Pak se mohou z nudy od vyučování odpojit, nebo se naopak u učitele vehementně dožadují dalších podnětů. Ten může takové dítě vnímat jako rušivý element. Často je takový žák považován za drzého, důkladně prověřuje pedagogovu schopnost vzdělávat.

Učitel může specifické projevy a potřeby takových žáků zaměnit za nevychovanost?

Ano, příprava budoucích učitelů sice na různorodost dětí pamatuje, ale v praxi je situace odlišná. V početných třídách, kde jsou namíchány děti s různými vzdělávacími potřebami, je riziko, že učitel nadaného žáka, který mu narušuje jeho hodiny, začne vnímat negativně. Místo individuálně pojatého rozvoje dětské osobnosti dochází k velmi napjatým vztahům. Nadané děti vyžadují speciální a většinou velmi individuální přístup.

Jak to řešíte u vás? Máte stejný počet dětí ve třídě jako jinde

V převážné většině hodin tyto děti pracují na základě individuálního vzdělávacího plánu ve svých třídách. Část hodin jsou ale mimo základní kolektivy svých tříd a probírají látku více do hloubky. Speciální hodiny se týkají českého jazyka, matematiky, někdy i prvouky, vlastivědy, přírodovědy a angličtiny. Do výuky také zařazujeme netradiční metody a využíváme možnosti opatřit takovým žákům speciální učební pomůcky. Škola se opírá o odborné konzultace Centra nadání vedeného manželi Fořtíkovými, ale výbornou spolupráci máme i s pedagogicko-psychologickou poradnou. Od roku 2017 máme Školské poradenské pracoviště, tvořené psycholožkou a speciální pedagožkou, se kterým učitelé problematiku konzultují.

Kam jste školu chtěl vést, když jste nastoupil?

Ředitelovat jsem začal před dvaceti lety a mým cílem bylo tehdy vytvořit ve škole podmínky srovnatelné s těmi, které měly okolní panelové školy. Jsme škola na rozhraní staré zástavby rodinných domků Chodova a sídliště Jižní Město. Naše spádová oblast je převážně Chodov. Na přelomu tisíciletí jsme měli naprosto nevyhovující stravovací zařízení, a přesto se v něm stravovalo takřka 400 žáků! Neměli jsme vlastní tělocvičnu. O škole se dlouho tradovalo, že je ve srovnání s okolními školami jakousi popelkou. Naší silnou stránkou ale bylo dobré personální složení pedagogického sboru a rodinný charakter školy s dobrými vztahy s rodiči. Mnozí z nich sem chodili jako žáci.

Jak nahlížíte na to, že velký počet vašich žáků odchází na víceletá gymnázia?

Ano, je to i víc než 50 % našich aspirujících žáků. Z   výsledků, které máme k dispozici, vyplývá, že si u přijímacích zkoušek vedou výrazně nadprůměrně. Školu na 2.stupni tak masový odchod žáků samozřejmě oslabuje. Ale to je otázka poptávky a nabídky. Vyřešilo by to zřejmě omezení počtu míst na víceletých gymnáziích. Naše vize v tomto ohledu je přijímat na 1. stupni 3 první třídy a po ukončení 5. ročníku "vypustit" jednu třídu našich nejlepších na víceletá gymnázia a pokračovat se dvěma třídami v ročníku. K tomu potřebujeme dostavbu, o kterou už víc jak osm let jednáme se zřizovatelem.

Co je podle vás důležité proto, aby se podpora pro přemýšlivé děti ve vaší škole udržela nebo i dále rozvíjela?

Zabezpečení potřebných mzdových finančních prostředků, s čímž souvisí personální zabezpečení. Je třeba přiznat, že v posledním období se významně zvýšila finanční podpora státu, která umožňuje dělit hodiny. Přesto nemám jako ředitel školy takový objem mzdových prostředků, abych mohl práci našich pedagogů dobře finančně ohodnotit. Rád bych měl více peněz v nenárokových složkách určených na osobní ohodnocení.

Jaká vidíte problematická místa nebo co se vám nedaří?

Kromě nedostateční finanční podpory, kterou jsem zmínil, je to nedostatek kvalitních a zapálených pedagogů s chuti se této práci věnovat.  Obávám se, že stávající aktivní generaci kantorů bude za současné situace těžké nahradit.

Jak byste popsal svou vizi základního vzdělávání?

Po celou dobu usilujeme o to, aby škola dokázala reagovat na potřeby všech našich žáků, nabídla jim možnost rozvíjet se podle jejich individuálních potřeb a zažít úspěch v oblastech, ve kterých mohou vyniknout. Aby bylo jasno, nejde nám jen o péči pro určitou skupinu žáků, ale o individualizaci péče o všechny.

A co se obecných vzdělávacích cílů týče, škola musí žáky dobře připravit na život. Což znamená, že nestačí je naučit číst, hezky psát a počítat. Měli by umět číst s porozuměním, kromě rodného jazyka ovládnout i jazyk cizí, aby se neztratili v zahraničí. Matematika je zase základem logického uvažování a myšlení. V poslední době má podle mého základní vzdělání ještě dvě další priority: bezpečnou komunikaci na internetu a finanční gramotnost. V neposlední řadě je ale cílem školy, aby z ní vycházeli slušní lidé.

Jan Hovorka vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK Praha, obor učitelství geografie – matematika. Má víc než třicet let pedagogické praxe. V devadesátých letech působil mimo školství na pozici ekonoma, od roku 1998 je ředitelem ZŠ Chodov, od roku 2008 ZŠ a MŠ Chodov.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.