„Bití žen má výhody, častěji rodí chlapce.“ Rusky před domácím násilím nikdo neochrání, zákon je v nedohlednu
Moskevský patriarcha Kirill podle ruského serveru The Insider pomohl zablokovat zpřísnění zákona o domácím násilí. Prezidenta Vladimira Putina k tomu vyzval osobně. V zemi, která již mnohokrát šokovala brutálními případy napadení a zmrzačení žen, hraje tradiční postoj pravoslavné církve zásadní roli. Násilí v rodinách je podle ní soukromou záležitostí. „Kritická diskuse o domácím násilí je v současném Rusku takřka nemožná,“ podotýká pro heroine.cz Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů.
Margaritu Gračovovou v prosinci 2017 manžel v záchvatu žárlivosti spoutal a odvezl do lesa, kde jí usekl obě ruce v zápěstí. Jednu končetinu se lékařům podařilo zachránit, pravou ruku ale museli nahradit protézou. V listopadu 2019 uznávaný historik Oleg Sokolov zavraždil svou milenku, čtyřiadvacetiletou Anastasii Ješčenkovou. Sokolova zatkla policie ve chvíli, kdy se v opilosti snažil zbavit těla: i on své oběti uřízl končetiny, aby ji následně připravil o hlavu.
Oba případy otřásly společností nejen v samotném Rusku, ale také ve světě. Ruští aktivisté proto začali prosazovat zpřísnění zákona o domácím násilí. Tamní sociální sítě zaplavily tisíce fotografií ženských tváří s podlitinami, zatímco moskevské feministky vyšly do ulic s transparenty. Církevní a podnikatelské zájmy ale převážily a z pasti, v níž se podle odhadů ocitá na šestnáct milionů Rusek, pro oběti dosud není úniku.
Hrozba rozpadem rodin
Kreml stojí za podpisem stávající právní normy, která v roce 2017 násilí na ženách de facto dekriminalizovala (výjimkou jsou případy těžkého ublížení na zdraví), hlavním strůjcem postoje ruské společnosti vůči násilí na ženách je ale moskevský patriarcha Kirill.
„Patriarcha Kirill již před dvěma lety uváděl, že volání po kriminalizaci domácího násilí je způsobeno snahou ruských zákonodárců napodobovat jiné země a že tyto vnější vlivy vždy mají negativní důsledky,“ vysvětluje profesor Kratochvíl, který v současnosti přednáší na Sciences Po v Paříži a Metropolitní univerzitě v Praze a problematikou náboženství v ruské politice se dlouhodobě zabývá.
Podle něj hodnostáři ruské pravoslavné církve jdou ruku v ruce s oficiální státní ideologií. Církev stála také u zrodu zmiňovaného platného zákona. „Situaci v evropských zemích, kde je domácí násilí jasně postihováno, popisovala jako stav, o kterém se ani Hitlerovi nesnilo,“ říká Kratochvíl. „V médiích se dokonce objevily názory, že bité ženy častěji rodí chlapce, takže bití žen má i své výhody.“
Kratochvíl připomíná také další absurdní pohled, podle něhož se důsledkem kriminalizace domácího násilí rozpadne řada ruských rodin. Výchova dětí z těchto rodin by pak podle konzervativců mohla připadnout homosexuálům.
Limity nejmocnější političky
Foto: Tomáš Beran
Ve vleku konzervativních proudů se pak ocitají i ti z ruských politiků, kteří alespoň navenek předstírají snahu o změnu. Patří mezi ně předsedkyně horní komory parlamentu Valentina Matvijenková, kterou zpravodajská stanice ABC označila za „nejmocnější ženu v Rusku od dob Kateřiny Veliké“. Matvijenková podle Kratochvíla o zpřísnění zákona proti domácímu násilí mluví dlouhodobě.
The Insider ale s odkazem na nezávislý mediální projekt Vjorstka uvedl, že práce na zákonu byla odložena na neurčito, a úpravě se tak pravděpodobně nikdy nedostane projednání v ruské Státní dumě. „Pod jejím (Matvijenkové, pozn. red.) vedením také vznikla pracovní skupina, ale výsledek opět žádný. Myslím, že je navíc prakticky vyloučeno, že by za současné situace Matvijenková prosazovala změnu zákona, pokud by ji nepodpořil prezident Putin,“ objasňuje Kratochvíl.
Případy, jako je rozhořčení nad zmrzačením Gračovové a smrtí Ješčenkové, se tak v Rusku navzdory protestům nemají šanci přetavit v širší společenské trendy. Evropský soud pro lidská práva státu nařídil poskytnout Gračovové peněžní odškodnění. Čtrnácti tisícům ruských žen, které každoročně zemřou pod rukama svých partnerů, se ale žádného odškodnění ani ochrany nedostává. Vinu na současné situaci nese mimo jiné právě Kirill, civilním jménem Vladimir Michajlovič Gunďajev.
