Hledáme vzorce v chaosu, říká o lidech Sara Polak. S vědcem Mikolovem rozebírá emergenci

Pojem emergence Mikolov vysvětluje na příkladu jednoduchého počítačového algoritmu, který počítá prvočísla v číselné řadě. „Když nechám algoritmus dostatečně dlouho běžet, začne mi produkovat velká, klidně stociferná čísla,“ popisuje. Na samém počátku byl přitom jeden předpis – další vývoj se v systému děje samovolně.

Emergence jako jev má podle Mikolova velký význam pro obory, které se k tvorbě „umělého vědomí“ snaží dopracovat: patří mezi ně pochopitelně i robotika a vývoj umělé inteligence. V současné podobě ale podle Mikolova AI většinou představuje spíše obrovské databáze a algoritmy. „Z velké části jde dnes v podstatě o strojové učení, což je takový bombastický název pro aplikovanou statistiku,“ vysvětluje. „Tam prostor pro vědomí, jako máme my lidé, opravdu není.“

Vzorce vidíme všude

Podle antropoložky Sary Polak máme jako lidé tendenci hledat opakující se vzorce a „předpisy“ i v naprostém chaosu, jak někdy vesmír kolem nás může působit. „Očekáváme, že všechno bude mít nějakou funkci, strukturu, tak jako tenkrát udělal postulát teorie funkcionalismu,“ připomíná. Strukturální funkcionalismus se stal jedním z nejvýraznějších sociologických směrů 20. století a jeho čelním představitelem byl americký sociolog Talcott Parsons. Zjednodušeně říká, že společnost se coby komplexní systém skládá z jednotlivých prvků, z nich každý plní svou jedinečnou funkci.

„V antropologii vlastně každá část, ať už náboženství, policie, nebo cokoliv dalšího, plní svoje rituální funkce. To udržuje chod společnosti směrem dopředu,“ říká Polak. O banalitě způsobu, jakým náš mozek tvoří vzorce ve všem kolem nás, mluvil ve 20. století například francouzský antropolog Claude Lévi-Strauss.  

Technologie samy o sobě jsou podle Mikolova také komplexním systémem, který výrazně ovlivňuje mimo jiné způsob, jakým používáme jazyk. „Kdybychom chtěli lépe pochopit lidi, kteří žijí daleko od nás a mluví třeba úplně jiným jazykem, tak je dobré si uvědomit, že oni dost možná vidí stejný svět, jako vidíme my, ale z úplně jiného úhlu a v jiných barvách. Komplexní systém můžeme vidět všude kolem nás, stejně jako emergenci všeho,“ domnívá se vědec. 

Co je to Mandelův efekt a jak souvisí s tabu? A proč se ve společnosti neustále pohybujeme na hraně chaosu? Poslechněte si sedmý díl podcastu Future Is Now se Sarou Polak a Tomášem Mikolovem.

Co dalšího se v podcastu dozvíte?

• Jak s komplexitou a emergencí souvisejí fraktály? 
• Kdo byl v historii příznivcem spontánního řádu? 
• Proč někteří lidé vidí na svém ranním toustu podobiznu Ježíše Krista? 

Poslechněte si celý díl na Spotify nebo Apple Podcast.