Běžný člověk se hackera bát nemusí. Pozor si dejte na sociálních sítích, říká expert

Výzkumná laboratoř Roberta Šumana momentálně čítá asi patnáct lidí. Jejím cílem je, jak sám říká, „bojovat na světlé straně síly“: společně odhalují škodlivé programy neboli malware a snaží se počítačové viry analyzovat tak, aby se proti nim firmy a běžní uživatelé mohli účinně chránit.

Do oboru přitom Šumana přivedla náhoda. „První příležitost nastala už na střední škole, kdy jsem si zabezpečovacím systémem zahesloval domácí počítač maminky, která na něm dělala účetnictví. To jsem tehdy hacknout musel,“ směje se. „Původně jsem byl vývojář, ale jednou jsem na stránkách ESET našel úlohu a zajímalo mě, jestli jsem ji vyřešil správně. Ve čtyři hodiny ráno jsem dostal telefonát, co je tam dobře a co špatně – přišlo mi to hrozně zajímavé,“ vzpomíná v podcastu.

Právě nadšení a snaha vyřešit náročné úkoly za každou cenu jsou podle něj hlavní podmínkou pro to, aby se někdo mohl stát reverzním inženýrem, tedy osobou, která provádí zpětnou analýzu programu nebo procesu. „Motivace je nejdůležitější: je to hybná síla, která toho člověka pak donutí, že sedí do večera se sluchátky na uších a nekouká na hodiny. Kluci, když u nás startují, tak odcházejí zpocení a dehydratovaní klidně v deset hodin večer, ale s tím, že konečně rozlouskli to, co zkoumali,“ podotýká.

Legální, ale citlivé

Schopnosti Šumanova týmu se nedávno uplatnily například i na Ukrajině. První podezřelou aktivitu zaznamenal den před únorovou invazí Ruska: komplikovaný malware byl podle něj navržený tak, aby co nejrychlejším způsobem ničil disky. „Byl opravdu velice agresivní a sofistikovaný,“ zdůrazňuje. „Nazvali jsme ho wiper právě proto, že mazal disky. V průběhu války pozorujeme takových kontinuálních útoků několik, mimo jiné na ukrajinské elektrárny,“ připomíná.

Partneři podcastu Future Is Now:

Jaké hrozby mohou podle Šumana čekat na běžného českého uživatele? Útoky na osobní počítače se hackerům, jak vývojáře malwarů neochotně nazývá, v současnosti už nevyplatí. „Trend je rozhodně takový, že v tomto případě se útočníci spíš zaměřují na firmy a pronikají do firemních sítí. Tam je více muziky za méně času a peněz. Běžný uživatel se zase až tolik bát nemusí,“ vysvětluje. Zároveň ale připomíná, že ke koncovým uživatelům malware často doputuje přes e-mailovou schránku: nedůvěra k podezřelým mailům je proto stále namístě.

Větší rizika ale Šuman vidí v sociálních sítích a fenoménu big data. Lidé si totiž podle něj často vůbec neuvědomují, jaké množství citlivých informací poskytují na internetu zcela legálně. Jako příklad udává tzv. chytré domácnosti, kam spadá třeba systém Alexa od amerického obchodního giganta Amazonu. „Dají se z ní (z chytré domácnosti, pozn. red.) odvodit nemoci jednotlivých lidí. Systém vidí, že vstáváte třeba o něco později, jste nemocný a podobně,“ objasňuje. Zařízení se zabudovanou kamerou mají podle něj potenciál měnit i chování uživatelů.

Ačkoliv není velkým příznivcem regulací, připouští, že z hlediska osobních dat by společnosti některé regulace prospěly. „Jde například o právo na zapomenutí informací: pokud opouštím nějakou firmu, účet, službu, firma by měla zapomenout nejenom login, ale i tu hromadu dat, která o mně posbírala. Tohle považuju za velice zdravé a dobré,“ myslí si.

Jak s kyberbezpečností zamíchá umělá inteligence? Máme se bát fenoménu sociálního skóre podobně jako v Číně? Jaké jsou výhody a nevýhody digitalizace? Poslechněte si bonusový díl podcastu Future Is Now, tentokrát se Sarou Polak a expertem společnosti ESET Robertem Šumanem.

Co dalšího se v podcastu dozvíte? 

• Jak se z člověka stane expert na malware?
• Jak s bezpečností v digitálním světě nakládají v samotném ESETu?
• A proč je někdy s ohledem na kyberbezpečnost lepší lehká paranoia?

Poslechněte si celý díl na Spotify nebo Apple Podcast.