Odstraňte jim po třicítce dělohu! Halucinace japonského politika a další plky o tom, proč „nám ženy nerodí“

Lídr Konzervativní strany Naoki Hyakuta v živém přenosu na YouTube neskončil jen u mrzačení jako z dystopického filmu. Mezi další svoje děsivé nápady zařadil například zákaz studia ženám po osmnáctém roce věku nebo zákaz sňatku ženám po dosažení 25 let. Podle Hyakuty by striktní časová osa Japonky nutila k brzkému založení rodiny. Kromě toho by se nemusely obtěžovat s něčím tak otravným, jako je vzdělání, zatímco poslušně rodí zbrusu nové generace Japonců a Japonek (jinak jeho výroky v podstatě číst nelze). Poté, co video vyvolalo na domácí půdě i v zahraničí oprávněné zděšení, se Hyakuta omluvil s tím, že jeho záměrem bylo, aby jeho tvrzení působila jako „ze science fiction příběhu“ a „rozvířila veřejnou debatu“. Na sociální síti X také později zdůraznil, že taková představa společnosti „neodpovídá jeho osobním přesvědčením“ a byla prý čistě teoretická. Tak to je úleva.

Někdo může namítat, že krajně pravicové blouznění muže, podle něhož Japonsko v minulém století nespáchalo žádné válečné zločiny – kromě těch z druhé světové války popírá také takzvaný Nankingský masakr, během něhož příslušníci japonské armády brutálně pobili a znásilnili desetitisíce lidí –, je jen ojediněle nechutným produktem vyhrocené atmosféry sociálních sítí a výsledné bitvy o alespoň několik sekund uživatelské pozornosti.

Jenže to bychom nesměli zároveň přihlížet dění ve Spojených státech po zrušení precedentu Roe vs. Wade, kvůli němuž teď jednotlivé státy významně zpřísňují své potratové politiky a zahrávají si s životy žen. O právo rozhodovat o vlastní děloze se s feministickými aktivistkami stále přetahuje také brazilská vláda, připomínají tamní internetové noviny Brasil de Fato. A ve výčtu zemí, které podobným způsobem zasahují do ženské autonomie, nesmíme pochopitelně zapomenout zmínit ani Polsko, kde jsou potraty zakázány úplně.

Potratový efekt?

Polsko je ovšem v kontextu tohoto komentáře zajímavé ještě z jednoho důvodu. Tamní porodnost totiž v roce 2022 dosáhla nejhoršího výsledku za posledních 75 let – a v loňském roce znovu rapidně klesla. Faktory ovlivňující to, kolik žen na svět ročně přivede potomka, nebo to, kolik má průměrná žena za svůj život dětí (tzv. úhrnná plodnost) se pochopitelně nedají vydestilovat „jen“ do podoby reprodukčních práv v dané zemi – je ale jasné, že do hry logicky vstupují. 

Je pravda, že například v amerických státech s nově zpřísněnou potratovou politikou se podle americké zpravodajské stanice CNN v první polovině loňského roku narodilo asi o 32 tisíc dětí víc, než se původně čekalo (zároveň se ale v Americe po zrušení Roe vs. Wade zvyšuje kojenecká úmrtnost, takže si nad tamní statistikou nemohou příliš mnout ruce ani nejcyničtější z politiků). Problémy Poláků ale ukazují, že vztah mezi dryáčnickou kontrolou nad ženskými těly a zvýšením porodnosti není ani zdaleka jednoznačný a vůbec nemusí vést k autoritáři požadovanému efektu, spíš naopak. Jak navíc praví žitá historická i současná zkušenost, potraty po zákazu nikdy úplně nezmizí, jen se stávají zdraví a životu nebezpečnými.

Dopady na populaci ostatně může mít „utahování šroubů“ ve společnosti obecně – podle analýzy Denníku N k významnému snižování porodnosti na Slovensku přispívá mimo jiné to, že v tamní nejisté politické a ekonomické situaci si někteří Slováci a Slovenky, kteří tu možnost mají, raději zakládají rodiny v zahraničí.

Než operovat, radši poslouchat

Přesuňme se teď od sousedů na chvíli zpět domů. Podle dat Českého statistického úřadu se loni v Česku narodilo lehce přes 91 tisíc dětí, což byl jeden z nejslabších výsledků v historii. Rychlým tempem navíc klesla už podruhé v řadě a letošní prognózy nejsou o nic optimističtější.