K přijímačkám míří nejvíc deváťáků za 29 let. Kam se všichni vejdou?

Vysoká porodnost ale panovala i v dalších letech, takže potíže s kapacitami středních škol potrvají nejméně do roku 2025. Jak jsou české střední školy připraveny na nápor, jaký téměř 30 let nezažily? „Podle našich informací je na všech středních školách v ČR k dispozici celkem 687 372 míst a tyto školy pro letošek vykázaly obsazenost 463 130 žáků. Teoreticky tedy v tomto okamžiku mohou střední školy po celé České republice přijmout 224 242 žáků,“ uklidňuje mluvčí MŠMT Aneta Lednová a dodává: „Míst ve středních školách je v celorepublikovém průměru dostatek, problematické je tedy jednak regionální rozmístění a jednak zájem uchazečů pouze o určité obory.“

Ministerstvo také trvá na tom, že problém skladby a kapacity středního školství si mají primárně řešit zřizovatelé, což jsou v případě středních škol kraje a hlavní město Praha. Na blížící se prudký nárůst počtu středoškoláků přitom upozorňovala analýza Českého statistického úřadu Školy a školská zařízení už od roku 2019, nejpozději tehdy bylo možné začít podnikat nějaká opatření. „Stát ale v tomto zaspal a teď je třeba začít problém hasit rychle,“ říká analytik Informačního centra o vzdělávání EDUin Jan Zeman.

Problémy s přijetím na střední školu budou navíc řešit i ukrajinské děti, jež v Česku hledají útočiště před válkou. Stejně jako loni, i letos konají povinně přijímací zkoušky z matematiky, doplněné pohovorem, který ověřuje jejich schopnost komunikovat a studovat v českém jazyce. Na obsah a podobu pohovoru však neexistují žádná konkrétní a předem stanovená kritéria. Bude tedy záležet na posouzení jednotlivých škol.

Všichni chtějí na gymnázium?

Jak už zmínila mluvčí MŠMT Aneta Lednová, stát a samospráva vidí problém i v tom, že rodiče a jejich děti preferují gymnázia, lycea a další spíše všeobecně vzdělávací školy na úkor škol odborných a učilišť. Na úřadech (a často i v internetových diskusích) zní volání po tom, aby se žáci hlásili na učiliště a specializované střední školy, protože průmysl potřebuje dělníky a občané řemeslníky.

Podle analytika společnosti PAQ Research Karla Garguláka ale rodiče, kteří svoje dítě na úzce zaměřenou školu přihlásit nechtějí, jednají racionálně. „V Česku máme obrovské množství specializovaných oborů, zejména učňovských. Rodiče ale mají často obavy z kvality vzdělávání na takových školách, a hlavně z budoucího uplatnění dětí. Vidí, že nejlépe se v dnešní době daří lidem, kteří získají všeobecné střední vzdělání a následně vysokoškolský titul, a proto míří tímto směrem,“ vysvětluje.

Navíc na gymnázium dává přihlášku mezi patnácti a třiceti procenty uchazečů, průměrně za celé Česko je to 21 procent. V loňském roce se nejvíce uchazečů hlásilo na gymnázium ve Zlínském kraji, a to 28 procent, potom následuje kraj Moravskoslezský, Jihočeský, Praha a Středočeský kraj. Odborné školy tedy studují tři čtvrtiny populace, ovšem jen část z nich dobrovolně. „Při nástupu silných ročníků dochází k jevu, kdy se studenti nevejdou na gymnázia a jsou systémem vytlačeni na střední odborné školy. Talentovaní studenti, kteří skončí ve vysoké konkurenci například na 35. místě přijímacích zkoušek, poté musí vyhledávat jinou školu z nabídky a to může zkomplikovat cestu k vytoužené kariéře,“ vysvětluje analytik EDUinu Jan Zeman. Tito studenti potom mají větší tendenci školy měnit nebo stejně nezůstávají v oboru, který vystudovali, což platí až o třetině absolventů odborných škol.

V pražských školách je třetina Středočechů

Největší problémy s kapacitou středních škol zejména maturitních oborů se dají letos i v dalších letech očekávat v Praze. Nejenže tu neustále narůstá počet obyvatel, ale také sem přicházejí uchazeči ze středních Čech. Podle údajů z matrik až třetina studentů na pražských školách má trvalé bydliště mimo katastr hlavního města a 43 procent deváťáků ze středních Čech se hlásí do Prahy. „Je to přirozené a vždycky to tak bylo,“ hájí svůj kraj Milan Vácha (STAN), radní pro oblast vzdělání a sportu. „Máme u nás v kraji i střední školy, které nabízejí atraktivní obory, jako je třeba IT obor v Březnici na Příbramsku. Jenže v Březnici se v pět hodin odpoledne všechno zavře, není kam zajít a co dělat. Pro teenagery je mnohem zajímavější být v Praze nebo větších městech, kde je kultura, sport, obchodní centra.“

K přeplněnosti pražských středních škol přispívá i systém Pražské integrované dopravy, jak vysvětluje Lenka Němcová, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu Magistrátu hlavního města Prahy: „Máme skvělý systém příměstských linek, který garantuje obslužnost okolních měst a obcí směrem do Prahy. Jenže dostat se třeba z Kladna do Berouna je složité. Potom samozřejmě dává smysl zkusit štěstí na škole v hlavním městě.“

V Praze a okolí za posledních dvacet let přibylo asi 350 tisíc nových obyvatel, pro něž se prakticky nestavěly školy – a v nejbližší době se situace nejspíš nezlepší. Středočeský kraj se ovšem snaží, aby mu žáci neodcházeli. „Tam, kde to je možné, přidáváme třídy u žádaných oborů a omezujeme ty méně poptávané. Například v Příbrami plánujeme ubrat jednu třídu hotelové školy a místo ní otevřít jednu třídu předškolní a mimoškolní pedagogiky navíc,“ říká Milan Vácha a dodává, že se také snaží posilovat školy, jež jsou oblíbené a v místech málo dostupné. Mezi nejžádanější školy v kraji patří například gymnázia v Říčanech, Nymburce či Kutné Hoře nebo technické lyceum v Kladně. Kraj navíc investuje i do kampaně, která má žákům základních škol představit unikátní školy, jako například lesnickou na Křivoklátsku nebo zahradnickou v Mělníku.

Nově vznikají jen třídy, školy jsou v plánu

Podle radního Váchy by ale bylo třeba, aby vznikaly i nové školy, například v Černošicích nebo Jesenici by kraj rád postavil gymnázia, pokud na ně bude mít peníze. „Otázkou ale je, jestli to nebudou malé školy, které nedokážou konkurovat těm pražským,“ krčí rameny.

Vhodnou alternativou gymnázií jsou podle něj lycea, jež studentům umožňují získat spíše všeobecné, přesto odborně orientované vzdělávání a jejichž třídy lze relativně snadno otevírat v rámci odborných škol. „Pokud jste humanitní typ a třeba směřujete k učitelství, nemusíte se trápit s chemií na gymnáziu, můžete jít na pedagogické lyceum a odtamtud klidně studovat pedagogickou fakultu,“ vysvětluje Milan Vácha. „Ne každý student obchodní akademie chce znát do detailu účetnictví. Na studium medicíny ho ekonomické lyceum asi nepřipraví, ale na vysokou školu ekonomickou ano. Když už máme budovy a máme učitele, je to pro kraj logická cesta.“

Hlavní město Praha se vydává jiným směrem a otevírá naopak gymnaziální třídy v rámci středních odborných škol. Ty vznikly na zeměměřické a hotelové škole i na průmyslovkách. „Pro letošek jsme otevřeli 120 nových gymnaziálních míst, to by mělo pokrýt demografický přírůstek,“ tvrdí Vít Šimral (Piráti), pražský radní pro školství. „Stejně tak jsme souhlasili s každým navýšením kapacity, se kterým přišli soukromí a církevní zřizovatelé.“ Podle analytika EDUinu Jana Zemana úspěch této strategie závisí na tom, zda se povede získat si důvěru rodičů. „Pokud se otevře gymnaziální třída v hotelové škole, mohou si rodiče říct – dobře, bude tam kvalitní výuka jazyků. Nejspíš to ale nebude první ani druhá volba.“

Ani Praha se do budoucna nejspíš nevyhne stavbě nových gymnázií zejména v okrajových čtvrtích, což představuje miliardové investice. „Jenže to není jen otázka budov, ale také učitelů. Už dnes není kde brát hlavně fyzikáře a matikáře. Chybět ale začínají i češtináři,“ upozorňuje Lenka Němcová z pražského magistrátu. Další potenciální rezervoár míst představují víceletá gymnázia, kde je možné osekat osmileté programy ve prospěch čtyřletých. Toto řešení se ale zaručeně nebude líbit rodičům páťáků, proto se zatím příliš neujalo.

Se čtyřkami na průmyslovku? Kolem Brna zapomeňte

V Jihomoravském kraji je situace velmi podobná jako v Praze a středních Čechách. „V posledních 25 letech se jednoznačně snížil zájem o učiliště a vzrostl zájem o maturitní obory, zejména v Brně jsou žádaná gymnázia a střední odborné školy, kam se sjíždějí děti z celého kraje,“ říká vedoucí odboru školství Hynek Nespěšný. „Jako kraj jsme se na demografický přírůstek chystali tak, že jsme drželi místa i na méně žádaných středních školách, která se nám dnes budou hodit. Zatímco před několika lety je ale mohli obsadit i žáci s horšími studijními předpoklady, nyní to tak už nebude. Se čtyřkami se na průmyslovku nedostanete.“

Nové kapacity pro letošek otvíraly hlavně soukromé školy. Kraj plánuje už příští rok otevřít nové přírodovědné gymnázium pro několik stovek studentů. Na druhou stranu nemusí nyní sahat do kapacit víceletých gymnázií. „My jsme je omezili už před patnácti lety, kdy to ještě bylo politicky průchozí,“ vysvětluje Nespěšný.

Na jižní Moravě – stejně jako ve středních Čechách – se nesnaží otevřít gymnaziální třídy na odborných školách, ale jdou cestou lyceí. Tato forma vzdělávání ale není moc známá ani mezi dětmi, ani mezi rodiči. „Chceme vychovávat děti k odbornosti, ale zároveň jim otevřít širší obzory, aby byly v životě flexibilní,“ vysvětluje Nespěšný. S tím souvisí i kampaň, kterou Jihomoravský kraj cílí na žáky osmých a devátých tříd. „Chceme jim vysvětlit, že jakákoliv střední odborná škola může být vstupenkou na vysokou. Nemusejí jezdit do Brna, trávit denně spoustu času v autobuse. Mohou studovat ve svém městě střední odbornou školu a ušetřený čas a peníze věnovat sobě a svým koníčkům,“ dodává krajský radní.

Text vyšel v Akademii Lidových novin.

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected]. 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.