„Zachraňte mužství, omezte honění.“ Krajní pravice vzývá testosteron a démonizuje sebeuspokojování
Testosteron. Mužský pohlavní hormon, který je spojován s libidem, fyzickým výkonem a dominancí. Právě k těmto charakteristikám, které mají muže zachránit od domnělé nadvlády žen, se upíná americká krajní pravice v čele s protrumpovským hnutím Proud Boys. Hladiny testosteronu radí svým příznivcům zvyšovat zdánlivě jednoduchým způsobem – zřeknutím se masturbace. Teorie však nestojí na vědeckém základě. „Není důvod se domnívat, že by častá masturbace snižovala hladinu testosteronu a naopak,“ říká pro Heroine.cz sexuolog Luděk Daneš.
Všechno začalo v roce 2011 na sociální síti Reddit. Uživatel jménem Alexander Rhodes vytvořil vlákno, v němž propagoval následující myšlenku: mužům, kteří se po dobu sedmi dní zdrží jakýchkoliv sexuálních aktivit včetně masturbace, stoupne úroveň testosteronu v těle o 45 %. Výzvu vyslyšel téměř milion mužů a zrodilo se hnutí NoFap, které po devadesáti dnech abstinence slibovalo řadu benefitů pro mužský organismus. Odtud byl už jenom krůček k hashtagu No Nut November, který muže z různých koutů světa nabádal k tomu, aby listopad zasvětili zdrženlivosti.
Od chvíle, kdy No Nut November přijaly zasvé také krajně pravicové skupiny, se příznivci původní výzvy snaží od extremistické rétoriky distancovat. Údajné výhody sexuální sebekontroly, které se mezi uživateli šíří, ale znějí podezřele podobně jako tvrzení, pod něž by se podepsali také samotní Proud Boys. Právě oni jsou přitom odpovědní za loňský útok na americký Kapitol, jak připomíná španělský deník El País.
Patří sem hlavně vnímání žen jako trofejí, kdy po splnění daného úkolu má přijít odměna v podobě jejich zájmu, a také třeba zaručené návody na to, jak během měsíce „vyléčit“ homosexualitu. Na antimasturbační vlně se svezl také bývalý šéf Ku-klux-klanu David Duke nebo známý psycholog Jordan Peterson, který se stal vzorem pro zejména americké muže znejistělé proměnami vlastní společenské role tváří v tvář ženské emancipaci.
Doktoři nesouhlasí
Lékařská data, která by teorii potvrdila, ale chybějí. Hnutí NoFap staví na čínské studii Čeťiangské univerzity z roku 2003. Ta sice došla k závěrům, které později opakoval také Alexander Rhodes, zároveň ale zjistila, že po týdnu abstinence klesne hladina testosteronu u mužů opět na běžnou úroveň. Vztah mezi masturbací a mužským hormonem se dosud spolehlivě nepodařilo potvrdit. Podle některých odborníků se dokonce může množství testosteronu díky orgasmu zvyšovat nebo lze zamezit jeho poklesu během dne.
„Muži, kteří mají častěji pohlavní styk či častěji masturbují, mají obecně vyšší hladinu testosteronu. Ta je ale již primárně vyšší a není zvyšována sexuální aktivitou. U mužů, kteří sex nepotřebují a nevyhledávají, asi najdeme nižší hladinu testosteronu. Platí to ale v obecné rovině. Každý muž je individualita a z praxe sexuologa vím, že samotná hodnota testosteronu, pokud není abnormálně nízká, o ničem nevypovídá,“ vysvětluje Luděk Daneš, který je autorem několika odborných publikací o mužské sexualitě.
Sexuologové pravidelnou onanii považují za zdraví velmi prospěšnou. Pomáhá vyplavovat endorfiny, snižovat stres a udržuje pohlavní orgány v kondici. Především je ale odpovědí na přirozený instinkt mužů i žen, jehož potlačování má spoustu negativ a velmi málo pozitiv, pokud se vůbec nějaká najdou. „Masturbace je normální projev sexuální potřeby. Pokud člověk nemá partnerský sex, pak mu nakonec nic jiného nezbývá. Masturbují ale i muži a ženy, kteří ho mají. Masturbace rozvíjí fantazii, naučí lidi poznat své tělo, vzájemná masturbace může být doplňkem partnerského sexu. U mužů také slouží například jako prevence rakoviny prostaty,“ vyjmenovává Daneš. Sexuální abstinence podle něj není logická ani zdravá, pokud muž nebo žena po orgasmu touží.
Pocity studu a provinění, která v sobě v souvislosti s masturbací často kultivujeme už od útlého věku (nemluvě o historickém stigmatu kolem sebeuspokojování jakožto opaku správné křesťanské morálky) jsou sice kulturně zakořeněné, z hlediska biologie a psychologie ale nesmyslné. „Zdrženlivost nepodporuje mužnost, natož dominanci,“ říká sexuolog a připomíná, že v dřívějších dobách se mimo jiné tradovalo, že onanie vede k vysychání míchy. Pochopitelně existuje zdravá míra, kterou překročíme, pokud masturbace začne negativně zasahovat do dalších aspektů života. Problémy tohoto typu, často spojené s konzumací porna, je ale určitě lepší zkonzultovat s lékařem než s internetovým fórem.
Sexuální zdrženlivost nepodporuje mužnost, natož dominanci.
Problematická je také samotná idea, že mužnost lze změřit, a navíc na základě jednoho fyzického indikátoru. Testosteron je pro organismus velmi důležitý, neměl by se ale stát zaklínadlem, jehož prostřednictvím odlišujeme „správné“ muže od těch méněcenných.
Představa, že praví muži jsou jenom ti, v nichž se neustálá sexuální apetence střídá s touhou vrazit pěstí do zdi, je přinejlepším zcestná, přinejhorším nebezpečná. Před stoletím by ostatně tak klinickou definicí mužnosti neprošel nikdo ze současných odpůrců masturbace, jelikož se množství testosteronu mezi muži postupně snižuje bez ohledu na to, jak často si sahají do kalhot. Masturbační půst by tak měl zůstat individuální záležitostí bez nerealistických očekávání, a především ideologického pozadí, které abstinenci přisuzuje mnohem výraznější pozitiva než jen menší spotřebu papírových kapesníků.
