Nepotřebujeme spasit ani poučovat na těhotenských testech. Jak poslanci vpašovávají do zákona protipotratovou politiku
Koupíte si těhotenský test, na němž najdete odkaz na stránky protipotratových organizací. To pro případ, že byste si náhodou dovolila samostatně uvažovat o interrupci, aniž byste se předtím poradila s někým z pro-life hnutí. Podle návrhu skupinky vládních poslanců z KDU-ČSL a STAN by takhle měly nově vypadat české potratové podmínky. Nařízení má údajně pomoci řešit klesající porodnost. O tom, proč návrh nedává smysl, ale přesto bychom ho měli brát vážně, píše v komentáři pro web Heroine.cz Gabriela Knížková.
Když žijete v malé středoevropské zemi, která je dlouhodobě známá jako bašta ateismu (například v průzkumu STEM z roku 2018 odpovědělo 66 procent dotázaných, že se nepovažují za nábožensky založené), snadno nabydete pocitu, že se vás některé problémy týkají víc než jiné. Krize bydlení? Jistě, ta je naše, Praha totiž v tomto ohledu patří k nejnákladnějším evropským městům. Žalostně nízká míra digitalizace státu? Jasně, všichni víme, jak to posledně dopadlo. Omezování ženských reprodukčních práv, nebo dokonce úplný zákaz potratů? Ale no tak. Nejsme přece v křesťansky konzervativní Americe nebo v podobně ideově založeném Polsku.
Foto: Franzis Kabisch
Návrh legislativy trojice vládních poslanců, podle něhož by na těhotenských testech mělo být nově povinné upozornění s odkazem na stránky pro-life organizací, by nás z takového uvažování měl velmi rychle vystřízlivět. Zamýšlené opatření, které je jednoznačným krokem k omezování reprodukčních práv českých žen, poslankyně Romana Bělohlávková (KDU-ČSL), Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS) a poslanec Jan Kuchař (STAN) šikovně „přilepili“ k novele o zdravotním pojištění. Pokud by výrobci testů odkaz na vybrané „poradenství“ na své obaly nevložili, hrozila by jim podle návrhu pokuta až ve výši dvou milionů korun.
V pozadí návrhu už tradičně stojí nejvlivnější pro-life organizace u nás, Hnutí pro život v čele s Radimem Ucháčem. Ten hodlá podle serveru Seznam Zprávy usilovat o to, aby právě Hnutí pro život patřilo mezi uvedené kontaktní weby. Jak nečekané. Hnutí, které provozuje i vlastní poradenskou infolinku a v minulosti na sebe veřejně upozornilo zejména plošnou plakátovou kampaní projektu Nesoudíme, pomáháme, dokáže dlouhodobě umně ovlivňovat některá zákoutí české politiky. Na rozdíl od zmiňovaných poslankyň a poslance se ale alespoň ke snaze omezovat ženská práva otevřeně hlásí.
Trojice zákonodárců místo toho raději zvolila osvědčenou taktiku, totiž argumentaci nízkou porodností. Odkaz na těhotenském testu podle důvodové zprávy návrhu reaguje na její prudký propad v posledních letech. Doufejme, že skupina plánuje zavádět podobná upozornění například na kondomech. Jinak totiž „bohulibá“ iniciativa za to, aby se v Česku rodilo více dětí, nepříjemně zavání manipulací a snahou získat kontrolu zase jen nad ženami a jejich těly.
Všechna tato nařízení, která kolem zákazu jen opatrně krouží, mají nakonec za cíl jediné: interrupce znesnadnit, znechutit, a jednoho dne možná i zcela vymýtit. Není důvod, aby na tuto dráhu nastupovalo také Česko.
Odůvodňovat podobné opatření porodností ve skutečnosti samozřejmě nedává smysl. Propagandou a restrikcemi ještě baby boom nikdo nevytvořil. Pokud by poslanecké partě skutečně šlo o boj s nízkou porodností namísto uspokojení vlastních náboženských dogmat, mohli se raději zaměřit třeba na zlepšování životních podmínek pro mladé české rodiny. Jakkoliv se totiž na přesných příčinách baby boomů, které vyspělý svět v minulém století zažil, demografové a demografky neshodnou, silná ekonomika a zlepšení životních podmínek obyvatelstva patří mezi opakující se průvodní jevy. Do přemýšlení v širších souvislostech se ale některým lidem málokdy chce. Cílem totiž ve skutečnosti není podporovat rodiny, nýbrž vnutit nám všem vlastní omezené vidění světa, které příznivci a příznivkyně Hnutí pro život považují za jediné etické a morální.
Na první pohled by se mohlo zdát, že zase o tolik nejde. Odkaz na těhotenském testu se přece nerovná zákazu interrupcí. Jenže podobná opatření, jejichž konečný cíl – tedy míchat se ženám do toho, zda smějí ukončit svoje těhotenství – je nasnadě, představují v oblasti ženských reprodukčních práv velmi tenký led. Například maďarské ženy musejí poslouchat tlukot srdce embrya nebo plodu, zatímco Němkám ztěžují potratové podmínky povinné konzultace s poradenskou službou. Všechna tato nařízení, která kolem zákazu jen opatrně krouží, mají nakonec za cíl jediné: interrupce znesnadnit, znechutit, a jednoho dne možná i zcela vymýtit. Není důvod, aby na tuto dráhu nastupovalo také Česko, kde podle průzkumu CVVM z dubna a května 2023 souhlasí s právem na interrupci čtyři pětiny lidí. O svém těle ať se rozhodne každý sám za sebe. Nepotřebujeme, abyste nás spasili.
